|
|
Spolupráce ošetřujícího personálu se stomickou sestrou
HÁLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na spolupráci stomických sester se všeobecnými sestrami, na jejich postupy při edukaci stomiků a na ošetřovatelské problémy související se stomií. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část obsahuje charakteristiku stomické sestry, stomie, její indikace, komplikace a správnou péči o ni. Dále je zde definována spolupráce zdravotnického personálu a edukace stomiků. Výzkumná část je zaměřena na spolupráci mezi stomickými a všeobecnými sestrami, na edukaci stomiků a na nejčastěji vzniklé ošetřovatelské problémy v rámci stomie. Pro výzkumnou část byly stanoveny dva cíle, ve znění: Zmapovat spolupráci ošetřovatelského personálu se stomickou sestrou. Zmapovat nejčastější ošetřovatelské problémy, se kterými přicházejí stomické sestry do styku při edukaci sester. Tato část byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s dvěma výzkumnými soubory. První byl složen ze tří stomickcý sester a druhý ze čtyř všeobecných sester. Po dosažení teoretické saturace byly informace zpracovány formou otevřeného kódování a následně kategorizovány do sedmi kategorií. Z výsledků vyplývá, že stomické sestry a všeobecné sestry spolupracují v rámci péče o stomiky velmi často. Nejčastěji jde o odbornou pomoc při vzniku komplikací, dodání stomických pomůcek nebo edukaci pacienta. V rámci druhého cíle bylo zjištěno, že nejčastějším problémem při edukaci sester je špatné vystřihávání otvorů na stomických sáčcích a následný vznik komplikací. Dále bylo také zjištěno, že se stomické sestry snaží personál edukovat podle svých ošetřovatelských postupů, aby docházelo k co nekvalitnější edukaci pacientů. Z práce byl vytvořen informační materiál pro sestry a studenty ošetřovatelských oborů.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o kolostomii z pohledu pacientů
CHOMOVÁ, Sandra
Současný stav Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o kolostomii, a to z pohledu pacientů. Teoretická část se věnuje anatomii tlustého střeva a konečníku. Kapitola stomie je věnována vysvětlení tohoto pojmu. Dále jsou v práci kapitoly věnované historii stomií, a také historii ošetřování stomií. Pro ucelení ošetřovatelské péče je vhodné vědět, jak se pečovalo dříve, a jak tato péče vypadá dnes. Neméně důležitou částí je část věnována indikacím založení kolostomie, protože příčina není jen jedna, ale je jich více. Na indikace logicky navazuje nutnost operace. Další kapitola je proto věnování předoperační a pooperační péči, a jsou zde zmiňovány i odlišnosti od "normální" předoperační přípravy. Důsledkem špatné pooperační péče mohou být různé komplikace stomií, v pooperačním období hlavně komplikace časné. Komplikace pozdní jsou spíše způsobeny špatnou péčí v delším časovém odstupu od operace. Proto je nutná správná edukace stomasestrou, které je věnována další z kapitol, a to kapitola stomasestra a úloha stomasestry, ve které je uvedeno, jaké jsou hlavní úkoly stomasestry. Nedílnou součástí péče o kolostomii jsou také stomické pomůcky. Tyto pomůcky se dělí na jednodílný a dvoudílný systém, a také je nutno zmínit různé doplňkové pomůcky. Ve výměně jednodílného a dvoudílného systému jsou samozřejmě mírné rozdíly, které jsou zmíněny v kapitolách výměna jednodílného systému a dvoudílného systému. Důležitou součástí správné péče o kolostomii je i vhodná výživa a pitný režim. Tato kapitola vysvětluje vhodné a nevhodné návyky a potraviny. Poslední kapitolou této práce je kapitola o klubech stomiků, protože právě kluby stomiků mohou být nápomocny pacientovi při sžívání se se stomií. Cíle práce a výzkumné otázky Cíl 1: Zjistit rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované stomasestrou a sestrou ze standardního oddělení. Cíl 2: Zjistit, jak pacient zvládá péči o kolostomii po propuštění do domácího ošetřování. 1. výzkumná otázka: Jaké činnosti v oblasti péče o kolostomii provádí stomasestra? 2. výzkumná otázka: Jaké činnosti v oblasti péče o kolostomii provádí sestra ze standardního oddělení? 3. výzkumná otázka: S jakými problémy se potýká pacient při ošetřování kolostomie v domácím prostředí? 4. výzkumná otázka: Jakými znalostmi o ošetřování kolostomie byl pacient vybaven před propuštěním do domácí péče? Výsledky Z rozhovorů vyplynulo, že co se týká role stomasestry, ta spočívá hlavně v edukaci. Znepokojivé je zjištění, že nedostatečná byla edukace před operací. Po operaci se již stomasestra pacientům věnovala dostatečně, učila je veškerou péči o kolostomii, individuálně je zapojovala do péče dle jejich stavu, někteří i chválili její pozitivní přístup. Co se týká informací o výživě a pitném režimu, ty předala stomasestra každému jinak obsáhlé, některým z respondentů vůbec. Informace o komplikacích se jeví jako dostatečné, na základní komplikace stomasestra pacienty upozornila. Sestra ze standardního oddělení nejčastěji prováděla v oblasti péče o kolostomii převaz operační rány, a také se ptala na bolest a podávala analgetika. Co se týká přímé péče o kolostomii, sestra v případě nutnosti měnila sáček, nebo podložku. V odpovědích se respondenti ale často zmiňovali, že nebyla tolik zkušená. Pokud sestra měnila sáček, tak vždy zkontrolovala, zda stomie odvádí, a kolik stolice je v sáčku, a také zkontrolovala a ošetřila okolí stomie a stomii samotnou. Nové dovednosti sestra ze standardního oddělení neučila žádného z respondentů, všechny tuto péči učila stomasestra. Ani jeden z dotazovaných respondentů se zatím nesetkal s žádnými závažnějšími komplikacemi. Všem námi dotazovaným se stává, že jim podtéká sáček, a následně mají podrážděnou pokožku. Respondentům vyššího věku dělá problém vystříhávání otvoru v podložce. Před ukončením hospitalizace dostali všichni respondenti ucelené informace o ošetřování kolostomie, a zároveň je stomasestra zkontrolovala, zda ji provádějí správně. Všichni respondenti také dostali kontakt.
|
|
|
Spolupráce stomické sestry se členy multidisciplinárního týmu
VOTRUBOVÁ, Veronika
Stomie je vyvedení dutého orgánu na povrch těla. Hlavním cílem péče o stomii je navrácení pacienta do plnohodnotného života, s čím by mu měla napomáhat stomická sestra. Stomická sestra provádí pacienta předoperační přípravou, pooperační přípravou a dále i ambulantní, kdy pacient navštěvuje stomickou sestru ve stomické poradně. Aby mohla stomická sestra uspokojovat všechny potřeby pacienta, je důležitá spolupráce i s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií, definicí stomie dále historií stomie a jejího vývoje v ošetřování. Další kapitola se zabývá indikacemi, typy stomií a možnými komplikacemi. Následují kapitoly o předoperační a pooperační péči, výživovém doporučení a klubech pro stomiky. Další kapitoly jsou věnovány stomickým sestrám. Tato práce má stanovený jeden cíl: Zjistit, jak spolupracuje sestra v rámci multidisciplinárního týmu na různých odděleních zdravotnického zařízení. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Začlenění stomické sestry v multidisciplinárním týmu je na různých odděleních odlišné. A výzkumná otázka: Jakým způsobem je stomická sestra začleněna do multidisciplinárního týmu? K dosažení cíle bylo provedeno kvantitativně kvalitativní šetření. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro sestry z chirurgického a interního oddělení. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí rozhovorů se třemi stomickými sestrami. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů. Rozhovory byly přepsány a zpracovány do třech kategorizací. Z výzkumu vyplývá, že na chirurgickém oddělení směnné sestry se stomickou sestrou spolupracují mnohem lépe než na interním oddělení. Na chirurgickém oddělení spolupráce funguje lépe v oblasti komunikace se směnnými sestrami, kdy si předávají informace o pacientech se stomií, o výskytu komplikací a o postupu péče. Naopak na interním oddělení tato komunikace v mnoha případech nefunguje. Sestry na interním oddělení nemají ve většině případů potřebu komunikovat se stomickou sestrou a probírat postup péče o pacienta. Pomocí výzkumné otázky a potvrzení hypotézy jsme došli k naplnění cíle. Z kvalitativního šetření vyplývá, že jsou stomické sestry se začleněny do edukace pacientů před operací a po operaci. Do předoperační přípravy se zahrnuje i zakreslení vhodného místa pro stomii u budoucího stomika. Se směnnými sestrami většinou probírají vhodný postup péče o pacienta se stomií, vzájemně se informují o výskytu komplikací. Stomická sestra informuje v případě zájmu sestry o nových pomůckách a poznatcích ze seminářů. Stomická sestra má svoji specifickou dokumentaci, kam zapisuje údaje o pacientovi. Dvě stomické sestry poukazují i na možnost spolupráce s nutričním terapeutem v rámci výživové porady pacienta se stomií. Spolupráce s fyzioterapeutem spočívá pouze v tom, že ho stomická sestra informuje o celkovém stavu a fyzioterapeut provádí celkovou rehabilitaci. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou poskytnuty managementu nemocnic, kde výzkum probíhal.
|
|
|
Informovanost všeobecných sester v péči o urostomiky.
HOROVÁ, Petra
Cílem práce bylo zjistit jaká je informovanost sester v péči o urostomiky, zda sestry mají s urostomiemi zkušenost, znají pomůcky pro urostomiky a ovládají správnou techniku ošetřování urostomie. K těmto cílům byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Sestry pracující na různých odděleních mají osobní zkušenost s pacienty s urostomií, byla potvrzena. H 2: Sestry znají dostupné pomůcky pro urostomiky, nebyla potvrzena. H 3: sestry umí správně používat pomůcky pro urostomiky, se potvrdila. H 4: Sestry ovládají správnou techniku ošetřování urostomie, nebyla potvrzena. Jako výzkumnou metodu pro dosažení i potvrzení cílů a hypotéz jsme zvolili kvantitativní šetření pomocí anonymního dotazníkového šetření, které bylo uskutečněno ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze na různých klinikách.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u dětí se stomií tenkého a tlustého střeva
BARTYZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětských pacientů se stomií. Stomie je vyvedení tenkého nebo tlustého střeva na povrch těla. Nejčastějšími indikacemi u ileostomií je odstranění tlustého střeva, vrozené vývojové vady a nekrotizující enterokolitida (NEC). Nejčastějšími důvody pro zavedení u kolostomií jsou také vývojové vady a Hirschsprungova choroba. Dětí se stomií v České republice mnoho není. Jsou to zejména novorozenci a kojenci, u kterých se jedná především o stomie dočasné. O takto nemocné děti se v domácím prostředí především starají rodiče. Rodiče jsou závislí na pomoci stomické sestry, která je edukuje a informuje o všem ohledně stomie. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat potřeby dětí se stomií tenkého a tlustého střeva a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče. Práce byla také zaměřena na úlohu stomických sester pečující o děti se stomií. Byl použit kvalitativní výzkum s metodou dotazování a technikou rozhovoru s rodiči dětí se stomií a se stomickými sestrami, které již měly zkušenost ošetřovat takto nemocné děti. Bylo zkontaktováno celkem deset rodičů, z nichž se podařilo udělat rozhovor se šesti z nich. Stomických sester bylo kontaktováno čtrnáct, ale kvůli malým zkušenostem s ošetřováním dětí se stomií, byl udělán rozhovor pouze se třemi z nich. Respondenti pocházeli z různých měst České republiky. Co se týče specifik v ošetřovatelské péči, zajímali jsme se o tři oblasti ošetřovatelské péče. První oblastí byla péče o kůži, kdy bylo zjištěno, že rodiče dětí s ileostomií by měli věnovat zvýšenou pozornost v péči o kůži v okolí stomie. Je to proto, že ileostomie odvádí řídký a agresivní obsah, což způsobuje poškození kůže v okolí stomie. Důležitým specifikem byl také fakt, že rodiče používají běžnou dětskou kosmetiku, která je v literatuře považovaná za naprosto nevhodný prostředek pro hygienickou péči o děti se stomií. Je třeba také zmínit, že díky širokému sortimentu stomických pomůcek, je ošetřovatelská péče kvalitnější, než byla dříve. Co se týče stravování, bylo zjištěno, že novorozenci a kojenci by měli být vyživováni mateřským mlékem a u ileostomiků by měla být ještě stolice zahušťována přidáním nemléčné rýžové kaše. Třetí oblastí bylo vyprazdňování. Dětští stomici se specificky vyprazdňují pomocí stomických sáčků a systémů. Bylo zjištěno, že nejvhodnějším systémem pro děti se stomií je systém jednodílný. Druhým cílem bylo zmapovat potřeby dětských stomiků. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že stomie mají negativní dopad na kvalitu života jak dítěte, tak i rodiče. Stomie ovlivňuje život jak sociálně, tak především psychicky. Co se týče oblasti psychické, bylo zjištěno, že se nevyužívají služby psychologa. Také tomu napomáhá fakt, že jen jeden rodič ze šesti chodí na pravidelné konzultace ke stomické sestře, která by měla být největší oporou. Také bylo zjištěno, že každé dítě při ošetřování stomie plakalo. Ze sociální oblasti bylo zjištěno, že děti se stomií mohou být ve školkách a školách izolováni od ostatních dětí. Stomie také děti omezuje v různých sportovních a jiných aktivitách. Co se týče potřeb fyziologických, ty již byly zmíněny ve specifikách ošetřovatelské péče. Poslední cílem bylo zjistit, jakou úlohu hraje stomická sestra v péči o dětskou stomii. Bylo zjištěno, že edukace od stomické sestry je velice důležitá pro rodiče dítěte se stomií, ale jejich názory se neshodují. Některé sestry tvrdí, že edukují rodiče před a po operaci, ale zjistili jsme, že to tak není. Jen málo tázaných rodičů bylo edukováno před i po operaci.Na základě výsledků byl vytvořen manuál pro rodiče dětí se stomií tenkého a tlustého střeva. Ten by mohli rodiče využít k ošetřovatelské péči o dítě s nově zavedenou stomií.
|
|
|
Realita kooperace stomické sestry se směnnými sestrami.
KRATOCHVÍLOVÁ, Markéta
Abstract Realita kooperace stomické sestry se směnnými sestrami Zhoubná onemocnění střeva a konečníku často vedou k založení dočasného nebo trvalého střevního vývodu čili stomie, po sdělení této diagnózy se pacient dostává do péče zdravotnických pracovníků, především sester, které se snaží co nejintenzivněji a co nejkvalitněji o tyto nemocné pečovat. Dnes je téměř v každé nemocnici k dispozici speciálně vyškolená stomická sestra, která by měla v kolektivu ostatních sester sehrávat určitou roli poradce či koordinátora. Nespolupráce mezi směnnými sestrami a stomickou sestrou bohužel nejvíce poškodí pacienta. Stanoveno bylo pět hypotéz. První hypotéza měla potvrdit, zda směnné sestry z chirurgických oddělení spolupracují se stomickou sestrou efektivněji než směnné sestry z oddělení nechirurgického typu. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza měla potvrdit, zda směnné sestry získávají od stomické sestry pravidelné informace týkající se novinek v dané problematice. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit zda směnné sestry spolupracují se stomickou sestrou již v předoperačním období, byla směřována na chirurgické sestry a byla nepotvrzena. Čtvrtá hypotéza měla ověřit, zda směnné sestry mají dostatek informací od stomické sestry, aby ji v době její nepřítomnosti mohly plnohodnotně zastoupit. Tato hypotéza se nepotvrdila. Pátá hypotéza ověřovala, zda směnné sestry vyžadují informace od stomické sestry, týkající se správné manipulace se stomickými pomůckami. Tato hypotéza se nepotvrdila. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum, který byl doplněn rozhovorem se stomickou sestrou. Směnným sestrám na chirurgických a neoperačních odděleních byl rozdán anonymní dotazník. Výzkumné šetření bylo prováděno v sedmi nemocnicích jihočeského kraje. Cíle byly splněny. Informace budou poskytnuty náměstkyním pro ošetřovatelskou péči a stomickým sestrám. Věříme, že naše výsledky mohou přispět k zefektivnění spolupráce sester, což bude mít pozitivní dopad při poskytování komplexní péče o stomické pacienty.
|
|
|
Postavení stoma sestry v České republice
MÁTLOVÁ, Monika
Abstrakt Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem kolorektálního karcinomu, ročně přibývá 8 tisíc nových případů a 5 tisíc nemocných na kolorektální karcinom umírá. Chirurgická léčba s použitím nových operačních postupů a zlepšení diagnostických metod často stále vede k založení dočasné nebo trvalé stomie. Ošetřování stomika a rozsah péče je natolik specializovaný, že vyžaduje kvalifikovaného odborníka, kterého nazýváme - stomasestra. Tento výzkum se zabýval {\clqq}Postavením stomasestry v České republice``. Cílem práce bylo zmapovat postavení stomické sestry v České republice, zjistit postavení stomasestry ve zdravotnickém zařízení, zjistit kompetence a podmínky, které stomické sestry mají pro výkon své specializace a zjistit jaké mají stomasestry specializační vzdělání. Pro naplnění těchto cílů byl použit kvalitatní výzkum, metodou strukturovaného rozhovoru s 30 otevřenými otázkami. Výzkumného šetření se zůčastnilo 6 stomasester. Rozhovory byly sepsány do anonymního záznamu a byly autorizovány stomasestrami. Analýza rozhovoru byla zanesena do 7 tabulek. Z výsledků je patrné, že většina oslovených stomasester vykonává svojí specializaci jako hlavní pracovní náplň. Ve zdravotnických zařízeních, kde je tato funkce sestře přiřazena k její hlavní pracovní náplni, pak souběžně pracuje více stomasester. Vhodné podmínky k výkonu své specializace stomasestry mají splněny částečně. Chybí jim prostory k výkonu své specializace, jasně daná písemná pracovní náplň a ujednocené kompetence. Spolupráce v multidisciplinárním týmu funguje dobře. Vzdělání stomasester je realizováno formou kurzů firem. Své znalosti si v rámci celoživotního vzdělávání ve většině prohlubují na kurzech, seminářích.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče z pohledu pacientů se stomií
VLČKOVÁ, Veronika
Člověk se stomií je zdravotně postižený občan, který má dočasně nebo trvale vyvedený dutý orgán na povrch těla. Nejčastěji se jedná o tlusté střevo, tenké střevo nebo močové cesty. Dochází tak k neovládatelnému vyprazdňování střevního obsahu nebo moči nepřirozenou cestou s nutností používání stomických pomůcek. V oblasti stomií je nejdůležitějším faktorem informovanost a to nejen samotného nemocného, ale i sester. Dostatečná edukace klienta a schopnost sestry pečovat o stomii je základem kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem práce bylo zjistit do jaké míry jsou stomici informováni o způsobu ošetřování stomií a jak jsou spokojeni s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče. Práce je členěna na současný stav dané problematiky a metodické postupy. Současný stav zahrnuje především předoperační, pooperační, domácí a ambulantní péči, edukaci klientů, význam stomasetry a sdružení stomiků, typy stomických pomůcek, specifika výživy stomiků, sociální problematiku stomií atd.Pro výzkumnou část práce bylo stanoveno šest hypotéz, týkajících se kvality ošetřovatelské péče, problematiky ošetřování stomií a spolupráce se stomasestrou a klubem stomiků. Bylo zjištěno, že 81% dotázaných je spokojeno s kvalitou poskytované ošetřovatelské péče, 98% dotázaných je seznámeno s problematikou ošetřování stomií, 99% dotázaných bylo 6 měsíců po založení stomie schopno pečovat o stomii samostatně, 72% dotázaných je členem klubu stomiků a 90% dotázaných spolupracuje se stomasetrou. Na základě provedeného výzkumu byly všechny hypotézy potvrzeny a cíl práce splněn. V práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s. a v klubech stomiků ve městech Tábor a Příbram. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník určený klientům se stomií. Byl osloven soubor 100 respondentů. Výzkum proběhl na základě osobního kontaktu a spolupráce se stomiky, tudíž návratnost dotazníků činila 100%. 2 dotazníky byly z důvodu neúplnosti vyřazeny. Výsledky jsou uvedeny v procentech a graficky znázorněny.
|
host ::
RSS.